O pokoře

Co je pokora?

Taky vás tato "vlastnost" fascinuje tak jako mě?

Myslel jsem, že vím co pokora je, ale čím víc o tom v poslední době přemýšlím, tím méně jsem si jistý. Připadá mi jiná než všechny ostatní vlastnosti. Tak trochu z jiného světa.

Pokora patří mezi sedm hlavních ctností. Je to tedy ctnost.

• online slovník synonym nám vyplivne "mírnost", "smíření", "poddajnost". Do určité míry by se s tím dalo souhlasit, Ale nevysvětluje to, co je pokora.
• Na serveru Víra se dozvíme, že "pokora není v první řadě ctností, ale náboženským postojem." Je tedy mezi ctnostmi, ale sama je ctností až na druhém místě? Něco mi tu nehraje.
• A wikipedie to zabíjí tím, že tvrdí, že "pokora je pocit."

Další co najde google už myslím nestojí za námahu a čtení. Ne pro můj účel. Jsou to opět jen opisy dalšími vlastnostmi, které ale samy pokorou nejsou. Ani v kombinacích. A pak je tam jeden Ondřej Pokora, ale to je zas na jiný článek.

Tak co teda pokora je?

Je jednoduché napsat, co pokora není.

• Pokora není poslušnost ani upřímnost nebo pravdivost.
• Není to slabost, utlačenost, ušlápnutost, nevýraznost, nebo nepopularita, i když právě za toto je v dnešní společnosti pokora považována.
• Není to, když neumím říct ne, ani to neznamená, že nemám vlastní názor.
• Není to nadřazenost ani podřazenost vůči lidem kolem, není to neosobitost, ale ani uvědomění si sebe sama, nebo vědění o svém místě.
• Pokora není ani láska, ani moudrost nebo rozvážnost, ani tichost.
• Pokora není laskavost, úcta nebo vděčnost.

Je opakem pokory pýcha, ješitnost, sláva, ..., nebo přetvářka? možná všechny tyto pojmy a mnoho dalších se tváří jako opak, ale opak je jen jeden a je přesně naproti. Co to je?

Zároveň všechny tyto pojmy mají k pokoře až neuvěřitelně blízko. Lepší by možná byla opačná formulace: Pokora má k pýše, ješitnosti nebo přetvářce velmi blízko. Vždyť stačí málo, jen velmi málo! A původně zamýšlená pokora se stane obrovskou pýchou. Jakoby i ta hranice byla trochu mlhavá a nám, lidem, ne zcela odhalená.

Mnozí se mnou možná nebudou souhlasit. "Nemůžu přece říct, že pokora není upřímnost, pravdivost, nebo tichost!" Ale opravdu to tak není. Upřímnost je upřímnost, pravdivost je pravdivost, tichost je tichost a pokora je pokora. Je pravda, že mnoho zmíněných vlastností z pokory vycházejí, s pokorou "spolupracují" a jdou s ní ruku v ruce. A já se stále ptám co to ta pokora je?

Možná zjišťujeme, že na to opravdu nejsou slova. Jakoby ani neměla lidská měřítka. Podle mě je totiž pokora jedno z mála slov, které nám tady na zemi zanechal Kristus ze svého Božího slovníku a proto ji my, lidé, nemůžeme uplně pochopit. Tato myšlenka se mi nedávno potvrdila v knize Františka Saleského Úvod do zbožného života, kde pokoru popisuje velmi krásně a mimo jiné říká, že "[...] je ctností nikoliv lidskou, nýbrž nebeskou; nikoli morální, nýbrž božskou [...]"

Z toho vyplývá, že pokory - té dokonalé a čisté ctnosti - ani nemůžeme zde na zemi dosáhnout. Pokora se zde na zemi nepopisuje slovy, ale činy. A tak nezbývá než hledat, abychom věděli, jak jednat. Snažit se a objevovat pravdy o pokoře.

Kde?

V Božím Slově.