Dárky

20. 12. 2019 21:29
Rubrika: Nezařazené

"Dědeček jednou udělal pro rodinu, která přišla o nábytek při požáru, židli z hikorových větví, sedadlo vypletl jelenicovými řemínky. Dědeček si vzal toho muže stranou, dal mu židli a pak mu dlouho vysvětloval, jak se taková židle dá udělat. Dědeček říkal, že je vo moc lepčí někomu vysvětlit, jak se co dělá, než mu něco dávat. Říkal, dyž někoho naučíš, jak si má sám poradit, bude v pohodě; ale dyž mu třeba něco dáš a přitom ho nic nenaučíš, budeš ho mít na krku až do konce svýho smrtelnýho života. Dědeček říkal, že mu tím vlastně prokazuješ medvědí službu, protože dyž bude na tobě závislej, vemeš mu jeho charakter - vlastně ho vo charakter vokradeš.

Dědeček říkal, že některý lidi se můžou vytahovat, že pořád někomu něco dávaj, dělá jim to víc dobře než těm co něco dostávaj; ačkoliv by bylo lepší, dyby svýho bližního něco pořádnýho naučili, aby se moh spolehnout sám na sebe.

Dědeček říkal, že lidská povaha už je taková, že sou lidi, kerejm došlo, že druhejm lidem dělá dobře, dyž se můžou vytahovat, a tak ze sebe dělaj takový ubožáky, že by po nich ani pes neštěk. A tak se naučili posluhovat pánům Vejtahům, místo aby si zachovali charakter. Říkal, že pořád kňučej vo almužnu, zatímco by potřebovali, aby je někdo pořádně kopnul tvrdou botou do zadku.

Dědeček říkal, že sou i celý státy, kerý pořád někomu něco dávaj, aby se mohly vytahovat, jaký sou kanóni; ale dyby měly srce na správným místě, raději by ty lidi, kerý vobdarovávaj, naučili spolíhat na sebe. Řekl, že ty státy to v životě neudělaj, protože ty druhý by už na nich nebyly závislý - a to je vpodstatě to hlavní, vo co de."

(CARTER, Forrest. Škola malého stromu: skutečné události. 2., upr. vyd. Praha: Kalich, 2000.)

Zobrazeno 639×

Komentáře

Napsat komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona signály.cz